Poloha & mapy

Zeměpisná poloha

Samotné město Manětín leží přibližně 420 m nad mořem na 50° severní šířky (daná rovnoběžka protíná Chlumskou horu ve vzdálenosti jen několik set metrů od okraje městské zástavby) a 13° 12' východní délky pod jižním svahem Chlumské hory. Celkové katastrální území jednotlivých městských částí tvoří jakousi trojlistou růžici, jejíž jednotlivé listy vybíhají na sever a severovýchod (Stvolny, Brdo, Hrádek, Vysočany, Kotaneč, Rabštejn nad Střelou), jih a jihovýchod (Lipí, Radějov, Vladměřice, Česká Doubravice) a severozápad (Újezd, Mezí, Luková, Zhořec).

Souřadnice (budovy radnice)

WGS: [13,232921° E; 49,992265° N]
S-JTSK: [-828696; -1041244]
S-42: [3373289; 5541581]

Viz také mapa na webu Mapy.cz

Z hlediska geomorfologického patří celé území Manětínska, stejně jako větší část území České republiky, do provincie Česká vysočina, která je součástí středoevropského Hercynského pohoří, jedné ze složek celého Hercynského systému. Jednou ze subprovincií (soustav - novější termín) České vysočiny je subprovincie (soustava) Poberounská, do níž patří část středních a západních Čech. Poberounská soustava má dvě podsoustavy (dřívější terminologií oblasti) – naše území z tohoto hlediska patří do nejsevernější části Plzeňské pahorkatiny. Tuto její část tvoří geomorfologický celek Rakovnická pahorkatina. Samotné katastrální území Manětína pak leží ve dvou jejích podcelcích. Většina území patří Manětínské vrchovině, která se skládá ze dvou geomorfologických okrsků – Lomské vrchoviny (komplex lesů jižně od Manětína) a Manětínské kotliny, z níž vystupují Chlumská hora, Doubravický vrch (Kozelka) a Zbraslavský vrch, a která se táhne od samotného Manětína až za Zhořec, Pšov, Močidlec a až ke Štědré. Druhým podcelkem Rakovnické pahorkatiny zasahujícím do katastrálního území města je Žihelská pahorkatina. Významnou část městského katastrálního území totiž tvoří jeden z jejích okrsků – Rabštejnská pahorkatina (od Stvolen, Hrádku u Manětína, kostela sv. Barbory a silnice do Dolního Lipí na východ).

Co se týče geologických podmínek, zkoumané území je budováno dvěma odlišně starými geologickými útvary: proterozoickým a paleozoickým. Horniny v nich zastoupené se liší navzájem charakterem a svými protierozními vlastnostmi, které se projevují ve vývoji a tím samozřejmě i ve vnějším vzhledu erozních útvarů. Jen na severo-západ zasahuje do zkoumaného prostoru malá část čedičového příkrovu Chlumské hory. Prvohorní uloženiny jsou strukturně součástí manětínské uhelné pánve, která vznikala za variského vrásnění v mladších prvohorách. Na dně pánve (metamorfované proterozoikum) vzniklo nehluboké jezero, které neustále v průběhu vrásnění klesalo. Na jeho dně docházelo k sedimentaci materiálu a vlastním tlakem nadloží se štěrky, písky a jíly měnily v slepence, arkozy, pískovce, jílovce a z organických zbytků postupným zuhelňováním vznikly kamenouhelné sloje.

V první polovině tohoto století byla průměrná denní teplota vypočítávána z každodenního sledování v 7:00, 14:00 a 21:00 hodin. Od roku 1950 můžeme nalézt poměrně důkladné zprávy o vývoji počasí v Manětíně v městské kronice, kam kronikář Jindřich Nacházel pravidelně zapisoval i prudké změny počasí - např. vichřice, prudké lijáky, oblevy a náhlé změny teplot. Od 70. let sledoval srážky i Oldřich Schön, který svá zjištění pravidelně publikoval až do své smrti v Manětínském zpravodaji.

Pro celkovou orientaci v problematice geomorfologického členění České republiky:

a) Začlenění většiny katastrálního území Manětína:

Systém: Hercynský

Podsystém: Hercynské pohoří

Provincie: Česká vysočina (obsahuje celkem 6 subprovincií - soustav: Krušnohorská, Šumavská, Poberounská, Krkonošsko – jesenická, Česká tabule, Českomoravská

Subprovincie (soustava – novější termín): Poberounská (obsahuje 2 oblasti (podsoustavy) – Brdskou oblast (podsoustavu) a Plzeňskou pahorkatinu)

Oblast (podsoustava – novější termín): Plzeňská pahorkatina (Obsahuje 3 celky – Rakovnickou pahorkatinu, Plaskou pahorkatinu a Švihovskou vrchovinu)

Celek: Rakovnická pahorkatina (obsahuje 3 podcelky – Kněževeskou pahorkatinu, Žihelskou pahorkatinu a Manětínskou vrchovinu)

Podcelek: Manětínská vrchovina (obsahuje 2 okrsky – viz níže)

Okrsek: Lomská vrchovina (komplex lesů jižně od Manětína)

Manětínská kotlina (včetně Chlumské hory, Kozelky i Zbraslavského vrchu, táhne se až za Zhořec, Močidlec, Pšov a až ke Štědré)

b) Menší část území ( od Barbory, silnice k Dolnímu Lipí, Hrádku, Stvolen na východ):

Celek: Rakovnická pahorkatina ( složení viz výše)

Podcelek: Žihelská pahorkatina (obsahuje 3 okrsky - Rabštejnskou pahorkatinu, Žihelskou brázdu a Petrohradskou pahorkatinu)

Okrsek: Rabštejnská pahorkatina