Město Manětín
Město Manětín

Jindřich Nacházel

  Jindřich Nacházel (1910-1997)

 

 Jindřich Nacházel - foto

Narodil jsem se 28. Listopadu 1910 v Malesicích u Plzně. Jako čtyřletý chlapec jsem přišel do Líšťan, obce čistě německé, a neuměl slovo německy. Tam jsem chodil po tři roky do německé školy a tomu vděčím, že znám dobře němčinu, tak potřebnou při čtení německých archivních listin. Po převratu r. 1918 jsem opět v Malesicích dokončil tři roky české obecné školy. Základy potřebné latiny jsem získal na českém klasickém gymnáziu v Plzni, kam jsem chodil také tři roky. Maturitu jsem složil v roce 1931 v Plzni na vyšší hospodářské škole. Na tomto ústavu byl profesorem dějepisu známý muzejní pracovník a archivář města Plzně, Dr. Fridolín Macháček, který svým osobitým a na jiných školách nezvyklým způsobem přednášel, získal velkou část svých žáků k tomu, že historie se jim stala zálibou a jakýmsi koníčkem. To vedlo i mne, že již rok před maturitou jsem chodil jako externista na Lidovou univerzitu Husovu v Plzni na přednášky z oboru věd historických. V roce 1932, když jsem byl bez zaměstnání, jsem dokončil třetí a čtvrtý semestr, škola že jako externista. Od roku 1932 (kdy jsem šel dobrovolně na vojnu) do r. 1937 jsem měl celých pět let štěstí, že velitel měl vždy pochopení pro mou zálibu v historii. Mohl jsem proto jak v posádkách na Slovensku, tak v Čechách při různých cvičeních, navštívit staré hrady, které byly a jsou dosud mým koníčkem. Jako poručík jezdectva odešel jsem v květnu 1937 od klatovského dragounského pluku 4 do Sokolova (tehdejší Falknov) k důchodkové kontrole. Mobilizace r. 1938 mne zanesla na Českomoravskou vysočinu, kde jsem v odlehlé vesničce Vlčeves poznal svou příští manželku, dceru tamějšího starosty obce. Stále jsem tam měl nějaké “úřední a vojenské” jednání. Válku jsme přečkali v Benátkách nad Jizerou, kde jsem také ze záliby vedl ve volném času zámeckou hvězdárnu a napsal dobu působení hvězdáře Tycho de Brahe v Benátkách. To byla má první historická práce. Po osvobození v roce 1946 přeložen jsem byl do Manětína k důchodkové kontrole. Po finanční reorganizaci jsem byl v Plasích na tamním Okresním národním výboru napřed na finančním odboru a od r. 1950 na odboru zemědělském jako okresní agronom. V roce 1951 jsem převzal vedení okresní rostlinolékařské služby.

Zároveň s funkcí rostlinolékaře ONV Plasy při zemědělském odboru jsem vykonával další funkci, a to okresního konzervátora státní památkové péče od roku 1949. První prací byl soupis církevních památek v okrese Plasy, který je nyní uložen u krajské památkové péče v Plzni. V roce 1950 následoval internátní kurs archivářů v Zábělé u Plzně se všemi praktickými cvičeními čtení starých listin, konzervační techniky, numismatiky, heraldiky a jiných podobných disciplin.

Jako okresní rostlinolékař musel jsem absolvovat po tři roky (1950 - 1953) kursy fytopatologie, entomologie, chemie a další na vysoké škole zemědělské v Brně a ku konci v Praze. Bohužel i když mně zkoušky dopadly s vyznamenáním, nebyly mně nic platné. Mezitím došlo k reorganizaci a ochrana rostlin byla přidělena ke strojní a traktorové stanici v Kralovicích, kde již toto vzdělání nebylo třeba a poroto jsem tam nebyl také přidělen.

Budiž ke cti radě ONV Plasy a jejímu předsedovi Vojtěchu Rabasovi, že mně byly dány vždy dva dny v měsíci pro památkovou péči. Tak jsem mohl nerušeně a s použitím úředního motocyklu sepsat za několik let všechny historické, církevní a přírodní památky včetně lidových staveb v tomto bývalém okrese. A nejen sepsat, ale i vyfotografovat. Vznikl z toho foto-archiv o celkovém počtu skoro 2000 negativů. V těchto letech a také pozdějších byla řada kursů pořádaných státní památkovou správou. Filmy a fotografie jsem pořizoval z vlastních peněz.

Nepříznivý obrat stále trvající nastal, když celý manětínský kraj tragicky postihla územní reorganizace před volbami v roce 1960. Okres Plasy byl zrušen a připojen k novému okresu Plzeň-sever. Ještě nikdy nebyla pociťována tak délka dvojího lokte, jako teď. Kartotéční lístky celého soupisu památek bývalého okresu Plasy se ve velmi krátké době v Plzni úplně ztratily a návrh na vyznamenání za tuto několikaletou práci byl mlčky nerealizován. Nějaká odměna nebo příspěvek na archiv, kroniku a podobně z Plzně neexistuje. Dokonce na podzim 1964 odčerpal okres z rozpočtu MNV Manětín 400 Kč určené kronikáři s tím, že spravedlivě rozdělí odměny těm, kteří pracují na tomto úseku. Stalo se, že několik oblíbených obcí dostalo mimořádné odměny až 1000 Kč, ale jiní včetně Manětíně ani haléř. Jediné, co nám z okresu dávají, je přezdívka “manětínských patriotů”. Aspoň něco.

Nic se nestalo, chci, pokud síly stačí a volný čas to dovolí, pracovati na historii Manětína, kronice a archivu tak, abych zanechal trvalou památku sobě i staroslavnému městu Manětínu, které mne tak vlídně přijalo.

Laskavý čtenáři! Jako je každé lidské dílo nedokonalé, tak i tato moje práce má své nedokonalosti. Shovívavě posuď, kolik námahy, volného času i odříkání bylo k tomu třeba.

V Manětíně v dubnu 1966.

 

Dodatek PhDr. Pavla Suka:

Pan Jindřich Nacházel psal manětínskou kroniku až do konce roku 1993, kdy kvůli zdravotnímu stavu se musel funkce kronikáře vzdát. Za 43 let kronikářské činnosti shromáždil množství písemností, fotografií a trojrozměrných předmětů vážících se k historii města a jeho nejbližšího okolí. Tento soubor bývá někdy nesprávně nazýván manětínským archivem nebo archivem mětského úřadu či města. Ve skutečnosti se jedná o osobní archiv Jindřicha Nacházela a pan Nacházel ho na počátku roku 1995 daroval městu Manětín. Městské zastupitelstvo ocenilo přínos pana Nacházela pro poznání manětínské historie a jmenovalo ho v polovině roku 1995 čestným občanem města. Od roku 1996 se léčil v nemocnici v Kralovicích a i zde se neustále zajímal o dění v Manětíně. Pan Jindřich Nacházel zemřel v kralovické nemocnici dne 4. 9. 1997. Vedle děkana Františka Wonky patří k nejvýznamnějším historikům Manětínska.

PhDr. Pavel Suk

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Zlatý erb - hlasujte

Zlatý erb - soutěž o nejlepší webové stránky

Dejte nám prosím svůj hlas pro cenu veřejnosti. Děkujeme!

Rizika a nebezpečí

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
jasno 12 °C 0 °C
středa 20. 3. polojasno 15/4 °C
čtvrtek 21. 3. slabý déšť 15/7 °C
pátek 22. 3. zataženo 12/6 °C

Mobilní aplikace Manětín

Mobilní aplikace

Aktuální teplota

27.8.2023 17:08

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C

Leuchtenberg

Jsme členy

MAS Vladař o.p.s.

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Svaz měst a obcí České republiky

Spolek pro obnovu venkova

Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje

Sdružení místních samospráv ČR


mapa