Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE: 5
DNES: 101
TÝDEN: 771
CELKEM: 83168
Obsah
Zeměpisná poloha
Manětín leží přibližně 420 m nad mořem na 50° severní šířky a 13° 12' východní délky pod jižním svahem Chlumské hory, která chrání město před severními větry. Území má podobu pásu rozprostírajícího se od Manětína na východ zhruba v šíři 2,5 km k řece Střele. Jeho délka činí přibližně 5 km.
  |
Souřadnice (budovy radnice) WGS: [13,232921° E; 49,992265° N] |
Viz také mapa na webu Mapy.cz
Orograficky náleží k soustavě Poberounské vrchoviny, která je na území zastoupena dvěma geomorfologicky odlišnými celky. Většina území je součástí Rabštejnsko-jesenické pahorkatiny, která se táhne v pruhu severo-jižním směrem podél řeky Střely. Jen malá část sledovaného území patří Manětínské kotlině, která má plošný až mírně zvlněný ráz a je nevýrazně rozbrázděna širokými, mělkými, často zamokřenými údolími malých potoků. Nad její úroveň se vyvyšují nápadně vrchy sopečného původu třetihorního stáří - Chlumská hora. Reliéf zkoumaného území je velice členitý. Maximální nadmořská výška činí 650 m (vrchol Chlumské hory) a minimální 362 m (ústí Manětínského potoka do Střely).
Co se týče geologických podmínek, zkoumané území je budováno dvěma odlišně starými geologickými útvary: proterozoickým a paleozoickým. Horniny v nich zastoupené se liší navzájem charakterem a svými protierozními vlastnostmi, které se projevují ve vývoji a tím samozřejmě i ve vnějším vzhledu erozních útvarů. Jen na severo-západ zasahuje do zkoumaného prostoru malá část čedičového příkrovu Chlumské hory. Prvohorní uloženiny jsou strukturně součástí manětínské uhelné pánve, která vznikala za variského vrásnění v mladších prvohorách. Na dně pánve (metamorfované proterozoikum) vzniklo nehluboké jezero, které neustále v průběhu vrásnění klesalo. Na jeho dně docházelo k sedimentaci materiálu a vlastním tlakem nadloží se štěrky, písky a jíly měnily v slepence, arkozy, pískovce, jílovce a z organických zbytků postupným zuhelňováním vznikly kamenouhelné sloje.
V první polovině tohoto století byla průměrná denní teplota vypočítávána z každodenního sledování v 7:00, 14:00 a 21:00 hodin. Od roku 1950 můžeme nalézt poměrně důkladné zprávy o vývoji počasí v Manětíně v městské kronice, kam kronikář Jindřich Nacházel pravidelně zapisoval i prudké změny počasí - např. vichřice, prudké lijáky, oblevy a náhlé změny teplot. Od 70. let sledoval srážky i Oldřich Schön, který svá zjištění pravidelně publikoval až do své smrti v Manětínském zpravodaji.
Další mapy a informace
- Mapa významných objektů v Manětíně.
- Cyklotrasy v okolí Manětína
